Fantasy II.: Příběh o objevu představivosti

18. září 2017 v 10:19 | Orili |  O fantasii
Lidský mozek je úžasný a komplikovaný stroječek, možná nejdokonalejší v celé živočišné říši. Díky jeho schopnostem dokážeme rozpoznávat vlastní podobu, vytvářet složité nástroje a ulehčovat si (a nebo jen zpestřovat) těmito vynálezy vlastní životy. Ani vědci nejsou schopni stoprocentně určit, kde se bere lidská mysl - zdroj rozumu, paměti, vůle a představivosti.


Jak asi člověk k fantasii přišel
Asi každý si vzpomene na babičku nebo na někoho, kdo mu vyprávěl pohádky. Pohádky jako takové jsou základem fantasie, protože se v nich vyskytují nadpřirozené bytosti a artefakty, a jsou dlouhodobě předávané ústy a písmem. Příběhy pohádek jsou předávány napříč generacemi, a většina z nich je dalším a dalším předáváním tak pozměněna, že jenom těžko bychom hledali skutečný originální příběh. Někdo jej ovšem kdysi musel stvořit a ten první člověk od nás může být vzdálen i několik stovek let. Ne - li tisíc.

Jak už bylo řečeno, představivost často úzce souvisí s vyprávěním, ale většina pravěkých lidí, ještě před nástupem člověka moudrého, mluvila více méně primitivním jazykem, doplněným o gestikulaci a grimasy, avšak schopnost rozeznávat svět okolo sebe a schopnost zaznamenávat malbami to, co okolo sebe vidí, dělá z každého pravěkého člověka potencionálního vypravěče.

Mušle pro pravěkého člověka
V průběhu věků pravěcí lidé nacházeli zkameněliny, zejména pak mušle. Museli jimi být velmi fascinováni, protože se nemalé množství provrtaných či jinak upravených zkamenělých mušlí našlo na místech jejich sídlišť. K čemu je ovšem používali? K magickým rituálům, nebo pro ně byli jen ozdobou? Např. zkamenělé kelnatky připomínají svým tvarem kly a rohy, a pravěcí lidé o nich mohli smýšlet jako o symbolech vztahující se k mamutům. Jenomže, zajímavější bylo, jak si pravěký člověk vysvětlovat, že mušle z řek a moří leží tak daleko od vody?

Zkaměněliny ovlivnily i další civilizace, protože málokdo měl zdařilé a věrohodné vysvětlení, jak a proč se dostali části živočichů tak daleko od míst, kde by měli být. Některé kultury ovšem využívaly zkameněliny úplně jiným způsobem; jako symboly vztahující se k jejich náboženství, a některé byly dokonce uctívany jako pozůstatky legendárních tvorů.

zdroj: TheFossilForum.com

Pravěká magie
Fantasii pravěkého člověka podněcovali také jiné faktory, jako jsou zvláštní přírodní úkazy. Zcela jistě nedokázali vysvětlit náhlé zatmění slunce během jasného dne, a tak vytvářeli úplně vlastní vysvětlení, které měli často nadlidský původ.

Pravěcí lidé měli tzv. zoomorfní náměty, které často znázorňují zubry, jeleny, koně, nebo mamuty a to v podobách maleb nebo sošek vyřezaných ze dřeva a kostí. Mimo to můžeme pozorovat i zobrazení žen, ale také ztvárnění celých lovů. Podle některých záznamů už pravěcí lidé provozovali tzv. šamanismus, který byl úzce spjat s magickými rituály. Pravěcí lidé totiž nejspíše věřili, že to, co zaznamenají na stěny, se stane skutečností. To mě vede k domněnce, že pravěcí lidé byli schopni předávat zážitky a historky vcelku pestrým jazykem (jim vlastním), ačkoliv zcela jistě nedosahovali řečových kvalit jako jazyky dnes. Znamená to tedy, že některé své představy zahrnovali do svých vyprávění loveckých historek, aby udělali na své spolubojovníky o něco větší dojem, nebo aby pobavili ostatní a poučili děti? Do jaké míry, to už nezjistíme - asi málokdo má možnost jít si sednout k ohništi například s neandrtálci a poslechnout si je.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama